Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Různé pohnutky a příčiny v historii odvály Čechy do různých zemí, a tak i do dějin světových. Jedním z mnoha zapomenutých Čechů byl Augustin Heřman, který se pravděpodobně narodil před 390 lety, roku 1621, v městečku Mšeno na Kokořínsku. Co o něm víme? Doma nic, k ostudě naší, ale za velkou louží ho mají ve veliké úctě.
Heřman byl průzkumník, mořeplavec, obchodník, kartograf i korzár, který ještě velmi mladý opustil s pobělohorskými exulanty vlast. Jedna z verzí uvádí, že otec Heřmana, evangelický farář Abraham, musel opustit Mšeno i svou vlast před náboženským pronásledováním. Druhá tvrdí, že otec byl bohatý kupec, snad Žid a maminka vyznávala českobratrskou víru, po Bílé hoře zakázanou. Heřmanovi se pravděpodobně vydali přes Lužici do některé protestantské země, ale jestli žili v Nizozemí, či Anglii, to se neví. Ale Augustin se musel někde naučit pracovat s ryteckým náčiním a nastudovat zobrazování zemského povrchu, protože později proslul jako velmi zručný kartograf.
Je však možné, že se v Londýně setkal s Václavem Hollarem a falckým emigrantem a obdivovatelem Komenského Williamem Hackem, mořeplavcem, pirátem, kartografem a výrobcem map. To však nebrání domněnce, že se Augustin naučil právě od Hollara kreslení, rytectví a kartografii. Jakmile začal ve Švédsku nábor pracovních sil pro Nový svět – i za třicetileté války kvetl obchod – švédský kancléř Oxenstierna získal do svých služeb holandského obchodníka Petera Minuita. Ten vešel do dějin, když koupil od indiánů Manhattan (za pár sekyr, kovové hrnce a nůžky v hodnotě 60 guilderů – guldenů). A právě Minuit zakotvil z jara roku 1638 s padesáti švédskými emigranty u virginských břehů, kde na řece Delaware založil osadu Nueva Suecia (Nové Švédsko). Proto také kancléř Oxenstierna zahájil nábor a mezi těmi, kdo se v Nizozemí přihlásili, byl mladík Augustin Herman. Američanem se stal roku 1644, kdy vystoupil na břeh v přístavu Nový Amsterdam – a bez zelené karty. Netrvalo však dlouho a Nový Amsterdam přestal patřit Nizozemcům, stal se anglickou kolonií a město dostalo jméno New York. První spolehlivý zápis zmiňuje Augustina v Americe 29. června 1644, kdy jako zástupce amsterdamské firmy Peter Gabry & synové potvrdil příjem 2 622 guilderů od tehdejšího guvernéra Kiefta. Roku 1644 žil v Cecil County (stát Maryland), kde vlastnil tři nemovitosti, byl členem nejvyšší rady guvernéra Petera Stuyvesanta, se kterým se pustil do obchodování, a patřil k průkopníkům obchodu s tabákem, který dovážel i do Evropy.
A právě v tomto období proslul jako korzár v karibské oblasti. Heřmanův život námořníka byl spojen s jeho lodí „La Grace“ (Půvabná), která ho doprovázela na obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantský oceán. A vůbec, La Grace byla nejslavnější korzárskou lodí za raných dnů Ameriky. Každoročně vyplouvala do Karibiku, kde s guvernérovým požehnáním přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je její vítězství nad dvěma španělskými loděmi naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly.
Pro Cecila Calverta, lorda z Baltimoru, zhotovil kolem roku 1670 první a velmi kvalitní mapu Virginie a Marylandu, na kterou přidal svůj portrét a jméno Augustine Herman Bohemian. Mapa byla tak kvalitní, že ještě po sedmdesáti letech byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Jistě vás nepřekvapí, že jedno z vůbec prvních vyobrazení New Yorku (1650), objevené roku 1992 v národní knihovně ve Vídni, je dílem právě Augustina. Za mapu Virginie a Marylandu získal právě zde rozsáhlé pozemky, které pojmenoval Bohemia Manor (České manství – panství) a postavil si na nich velký dům. Zakoupil půdu od indiánů a chtěl založit panství, které by se dědilo podle práva prvorozeného a navždy zůstalo v rukou jeho rodiny. Držitel panství měl právo určit název a titul i rozhodovat drobné soudy. Heřman sice nikdy nezískal šlechtický titul lord, ale říkalo se mu Pán z Českého panství (anglicky Lord of Bohemia Manor). Postupně z Nového Amsterdamu odstěhoval do Marylandu celou rodinu dřív, než Nové Nizozemí přestalo existovat (8. září 1664, kdy guvernér Stuyvesant podepsat kapitulační listiny předávající území Angličanům). Nastal čas napudrovaných anglických paruk a pálení čarodějnic.
Augustin dokončil svůj cihlový dům na Bohemia Manor roku 1661 a pojmenoval zde tekoucí řeku Bohemia River, jednak proto, že mohl, a také proto, že její původní, indiánský název byl nevyslovitelný – Oppoquimini. Jednu z obcí nazval Little Bohemia (Malé Čechy), další Bohemia Mills (České Mlýny) a v jeho nové mapě se objevil také název Three Bohemia Sisters (Tři české sestry), protože se mu narodily tři dcery. Celkovou výměru panství tvořilo přes 16 000 akrů a Augustin dál přikupoval, až nakonec jeho území přesahovalo 25 000 akrů. Augustin totiž snil o založení nezávislé provincie Nova Bohemia. Přestože jeho obchod s tabákem a kožešinami vzkvétal, Augustin se ho vzdal a dal přednost životu aristokratického gentlemana. Založil si rozsáhlou jelení oboru, pořádal hony a lovy včetně honů na lišku, vysazoval vinice, zahrady a ovocné sady. Nechal se vozit služebnictvem v livrejích v kočáru taženém dvěma páry koní, žil si na vysoké noze. V závěti uvedl, že „Já, Augustin Herman Čech, přeji si být pohřben po boku své drahé ženy Jane. Kdokoli by se měl v budoucnu stát dědičným pánem na Bohemia Manor, musí ke svému křestnímu jménu přidat jméno Augustin či Augustus, anebo se panství vzdát.“ Závěť byla soudně ověřena 11. listopadu 1686, což je pravděpodobné datum jeho úmrtí. Tak opustil tento svět Augustin Heřman, vyhnanec český, poutník, zeměměřič, kreslíř a kartograf, obchodník, mořeplavec a korzár, plantážník, podnikatel, cestovatel, diplomat a lovec. Pán na České řece.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
